Horopis

Zvičinský hřbet přiléhá na severu k Podkrkonošské pahorkatině, která patří k permokarbonskému útvaru. Pod Zvičinským hřbetem na jeho jižní straně se rozprostírá mělká Bělohradská a Miletínská kotlina.

Zvičinský hřbet a zvláště Zvičina sama spadá na sever příkrými zlomovými svahy, k jihu se sklání pozvolněji. Na jižní straně je však hřbet členitý, vybíhá z něho několik nižších pásem. Ta tvoří ve střední části hřbetu strmá údolí, v ostatních částech údolí rozevřená.

Uvedený charakter území vytváří vhodné podmínky pro lyžování. Po severním svahu kopce Zvičina byla vybudována příkrá sjezdovka, doplněná dvěma vleky. Nad Bílou Třemešnou stojí lyžařský můstek (nefunkční), zřízený již v roce 1923. Vhodným lyžařským terénem jsou pro sjezd a turistické lyžování i jižní svahy hřbetu.

Nejvyššími body většinou zalesněného vlastního hřbetu jsou Prostřední kopec (557m), Vyšehrad (585m), Zvičina (671m - nejvyšší kopec) a Mezihoří (509m). V Libotovském hřbetu je to Záleský vrch (459m) a Hřibojedský vrch (425m).

Vodopis

Zvičinský hřbet je bohatým vodním zdrojem. Bažinaté úseky na pastvinách a v lesích jsou prameny bystřin.

Severní svahy Zvičinského hřbetu dávají vodu Brusnickému potoku a Netřebě. První z nich se vlévá do Labe v údolní nádrži Bílá Třemešná (Těšnovská vodní nádrž), druhá vtéká do Labe ve Dvoře Králové nad Labem.

Na jižních svazích Zvičinského hřbetu pramení pod Vyšehradem potok Lukaveček, vlévající se před Miletínem do říčky Bystřice.

Pod Zvičinou pramení Dolnoúhlejovský a Hornoúhlejovský potok, které po pouti romantickými údolími se vlévají u osady Brodek do Bystrého potoka, vznikajícícího rovněž pod vrchem Zvičina a protékajícího Třebihoští. Ten pak přivádí i tyto vody do Bystřice, která tak odvodňuje celou jižní část hřbetu. Pramení v okolí Vidonic (u Pecky), v Miletíně přijímá vody Bystrého potoka, protéká Chlumem (odděluje hřbet Hořického chlumu od Vřešťovického) a končí po dlouhé cestě jako levý přítok Cidliny severně od Chlumce nad Cidlinou (mimo popisované území). Bystřice ve svém horním toku vytváří rovněž malebné údolí, zejména pod Kalem a Vřesníkem. Jsou zde bývalé vodní mlýny, např. Bystrý mlýn, Kalský mlýn.

Popsané bystřiny jsou pro orientaci uvedeny spolu s hornatými pásmy na této mapce: